Přejídání

Přejídání jako symptom

Mnoho žen má pocit, že se přejídá. Někdy je to pravda, přejídání se pravidelně opakuje a je pro ženy velmi frustrující. Jindy jde o mylnou představu o tom, kolik jídla má člověk za den sníst. Někdy pocit, že se přejídáme, vyvolává touha po zhubnutí a s ním spojená víra, že by nám mělo stačit málo a jen ty správné potraviny. 

Ať je to jakkoliv, přejídání je pouze symptom, který ukazuje, že se máme podívat někam hlouběji než jen na to, kolik nám toho leží na talíři. Zrcadlí, co se děje v našem životě a jaká jsou naše vnitřní přesvědčení. Pomáhá nám vidět, kde pociťujeme nedostatek, který se snažíme zaplnit. 

Příčina v těle

Někdy se jedná o nedostatek výživy. Náš mozek neustále skenuje, zda máme vše, co potřebujeme k životu. Jakmile zjistí, že nám chybí energie, živiny, vitamíny nebo minerály, spouští signál k jídlu. Pokud se dobře najíme a mozek je spokojen, hlásí sytost a k přejedení obvykle nedojde. To přichází ve chvíli, kdy naše tělo kompenzuje dlouhodobý nebo opakovaný nedostatek výživy. Způsobovat ho může vynechávání jídel, různá dietní opatření, restriktivní stravovací styl, negativní energetická bilance (prostě jíme míň, než tělo potřebuje), hormonální změny, nekvalitní jídlo nebo nevhodný timing jídel. 

Příkladem může být vynechávání snídaně či oběda. Pro někoho vyhovující životní styl, u jiného se začne objevovat nekontrolovatelný hlad nebo chutě v pozdním odpoledni nebo večer. Řešením pak může být pořádná snídaně s dostatečnou dávkou bílkovin, která hladovějící mozek hned po ránu upokojí. 

Psychologické příčiny

Rozklíčovat fyziologické spouštěče přejídání bývá jednoduché. Jinak je tomu ovšem u přejídání z psychologických důvodů - tam obvykle pátráme trochu déle. Jídlo se totiž může stát nevědomou náhradou za potěšení, klid, bezpečí nebo lásku, kterou se v daný okamžik nedaří získat jinak. Zdrojem může být přetížení v práci, problémy v rodině, narušené vztahy, nedostatek intimity, bolesti z minulosti, pocit osamění, chronická nespokojenost s vlastním tělem, nemoc, vyčerpání nebo tisíc jiných věcí, které zraňují naši duši. 

Je zcela pochopitelné, že si v těchto situacích snažíme ulevit. Už jako miminka se učíme, že když nám není dobře, mlíčko pomůže zahnat většinu trápení. A jak rosteme, znovu a znovu si potvrzujeme, že dobré jídlo přináší útěchu a radost. A je to tak v pořádku, jídlo nás má těšit a uspokojovat. Problém však nastává, když se stane hlavním zdrojem útěchy a kompenzace toho, co chybí jinde. 

Pro každé chování vždycky existuje dobrý důvod.

Může to znít divně, ale i pro chronické přejídání máme dobrý důvod. Vzniklo jako logická strategie, jak se vypořádat se životem a těžkostmi, které přináší. Možná po nějakou dobu fungovala a možná funguje i nadále. Pokud nás však začíná omezovat a narušovat naši spokojenost a zdraví, je potřeba najít novou. 

Můžeme začít tím, že zkusíme ten dobrý důvod pochopit. Při dalším impulzu k přejedení se můžeme začít samy sebe ptát:

Jak se právě cítím? Co opravdu potřebuju? Co se dneska dělo?

Mám hlad se nebo jen potřebuju uklidnit? Je mi smutno? Je toho na mě moc? Naštval mě šéf? Chci jen otupit nějaké emoce?

Jedla jsem dneska dostatečně? A opravdu se přejídám, nebo se jen bojím, že přiberu?

Jsem u jídla přítomná, nebo jen bezmyšlenkovitě vyprazdňuju talíř u televize?

Pochopení jako cesta ke změně.

V odpovědích na tyto otázky leží klíč k našemu chování. Když pochopíme, co se skutečně děje, po čem volá naše tělo nebo naše duše, změní se celá naše perspektiva. Můžeme být k sobě soucitné a vlídné namísto výčitek, sebezničující kritiky nebo přísného režimu. Přejídání totiž není o tom, že nám chybí pevná vůle. Znamená, že se chováme logicky a lidsky, ale přehlížíme hlubší podstatu. Až když ji pochopíme, můžeme začít zaplňovat nedostatek, jenž nás k přejídání vede. Neodstraníme pouze symptom, který se v těžké situaci zase prodere na povrch, ale proměníme v základu náš návyk a chování.